Bospor je úzký, přírodní průliv mezi Marmarským a Černým mořem, který se nachází v severozápadním Turecku. Po obou jeho březích se v jižní části rozkládá město Istanbul. Oba břehy jsou dobře zalesněné a jsou posety vesnicemi, letovisky a jemnými rezidencemi či vilami. Je to nejužší průliv světa používaný pro mezinárodní plavbu a spolu s Dardanely tvoří turecké úžiny. Zároveň je také součástí kontinentální hranice mezi Evropou a Asií.
Základní informace
Průliv je 31,5 kilometrů dlouhý, v nejužším místě široký 700 metrů. Maximální hloubka je 186 m., nejmělčí naopak 13 metrů. Název průlivu je odvozen od řeckého slova Bosporos. To je složenina slov Bous – kráva a Poros – brod, tedy Kravský brod.
Využití
Díky průlivu je Istanbul považován za jednu z nejvýznamnějších dopravních a obchodních křižovatek. V dnešní době je Bospor důležitý pro transport ropy, která se exportuje z Novorossijska a dalších přístavů do západní Evropy a USA. Během roku zde propluje až 53 000 lodí. Velká frekventovanost tak přispívá k poměrně častým dopravním nehodám, jejichž hlavní příčinou jsou však především silné proudy, jejichž rychlost se pohybuje meti 2,5 až 7 km/h. Mezi lety 1953–2002 se zde stalo 461 lodních nehod. K velké katastrofě došlo v březnu roku 1994, kdy se kyperský tanker Nassia, který přepravoval 560 000 tun ropy z Ruska do Itálie, střetl v severní části průlivu s lodí Ship Broke a do moře se tak dostalo 20 000 tun ropy.
Historie
Bospor byl vždy významným strategickým místem. V roce 667 př. n. l. zde kolonisté z řecké Megary založili město Byzantion a měli tak možnost kontrolovat veškerý obchod s Černomořím a do značné míry i mezi Evropou a Asií. Během řecko-perských válek město obsadil perský král Dareios 1. Následně, při tažení proti Skytům nechal podle Hérodota přes průliv postavit z lodí provizorní most, přes který údajně přešlo kolem 700 000 mužů jeho armády.
