Turecký čaj

Turecký čaj

Stejně jako si v Čechách dá každý v restauraci k jídlu pivo, v Turecku se každý osvěží právě tureckým čajem a i ve všech domácnostech tvoří hlaní nápoj. Přesto, že nemá nijak dlouhou tradici a nedoprovázejí ho žádné čajové obřady, jako tomu je v Číně, je nepostradatelnou součástí každé turecké domácnosti.

Jak se čaj do Turecka dostal a jak se stal národním nápojem:

Turecký čaj (turecky cey) je černý čaj pěstovaný na východním pobřeží Černého moře v okolí města Rize, po kterém se také čaji někdy říká rizecey. Turci ho zde začali pěstovat až na začátku 19. stol. a až roku 1937 nechal tehdejší prezident Mustafa Kemal Ataturk dovézt z Gruzie semena ve velkém a skoupil pozemky kolem Rize, kde je pro plantáže s čajem ideální podnebí (Česko, Turecko). Čaj měl tehdy nahradit kávu, která byla v době války moc drahá (Wiki GB).

Od té doby se Turci stali jedním z největších čajových producentů. Za rok vyprodukují přes 200 tis. tun čaje a většinu z toho také sami spotřebují (Turecko, čajové oblasti). Průměrný Turek spotřebuje za rok přes 2 kg čaje ročně, čímž se Turci stávají největšími spotřebiteli čaje na světě (Wiki GB).

Jak se liší turecký čaj od běžného čaje:

Turecký čaj se od běžného černého čaje z Číny neliší pouze místem pěstování, ale také způsobem přípravy. Turci čaj vaří ve dvou konvičkách na sobě v tzv. caydanlik. Do spodní konvičky se nalije voda a do vrchní se nasype čaj, čímž se čaj nejprve trochu opraží. Po nějaké době se zalije horkou vodou ze spodní konvičky a opět se nechá vařit. Nakonec se čaj nalije do malých tradičních skleniček a doleje se vodou podle potřeby. Čaj se většinou sladí cukrem nebo karamelem, díky čemuž nám dodá energii a pocit osvěžení v horkých tureckých dnech (Silmaran).

Příprava tureckého čaje


Zdroje:

© 2019 Smilargan

© 2013 – 2019 ČeskoTurecko

© 2016-2019 ECA.cz, s.r.o.

Wikipedia – Tea in Turkey

obrázek – příprava tureckého čaje

video – čaj v turecku

Turecké trhy a Sali Pazari Göztöpe Kadikoy

Trh se v Turecku řekne „pazar“. Má dlouhou tradici. Každý den v týdnu jsou trhy na jiném místě. Turci tady nakupují čerstvou zeleninu a ovoce, které bývají až třikrát dražší v supermarketech. Otevírají se již brzy ráno a trvají do večera. Ráno se s Turky uzavírají obchody nejlépe. Věří, že první zákazník jim byl seslán Bohy a přináší jim štěstí na celý den. Většina trhů má zajištěnou dopravu autobusem zdarma, který rozváží zákazníky po celém městě. Trhy jsou rozděleny na různé části podle typu zboží. Dají se tam sehnat nejen nejrůznější potraviny, ale i oblečení, nádobí, vinylové desky, knížky, věci z druhé ruky a všechny různé kuriozity, třeba například vany.

Turecko v detailech, yabangee.com

KADIKOY SALI PAZARI

Tarihi sali pazari, gezilmesigerekenyerler.com

Jedním z největších trhů je Kadikoy Tarihi Sali Pazari. Nachází se v asijské části Istanbulu a není tak „profláklým“ turistickým místem, jako například Velký Bazar. Chodí sem především místní, a tak má dosud nenarušenou pravou tureckou atmosféru. Otevírá v úterý a v pátek. Každý den nabízí jiné druhy zboží. V úterý je to spíše jídlo a v pátek tu najdete více oblečení. Ceny jsou tu levné a ještě levnější po 4 až 5 hodině, kdy jsou ohlášeny akşam fiyatları (večerní ceny). Některé části tohoto trhu jsou zastřešené a tak turecké nakupování nekončí ani s deštěm.

Pazar, gezilmesigerekenyerler.com

 

Turecko v detailech, gezilmesigerekenyerler.com

KDE JE SALI PAZARI KADIKOY?


ZDROJE:

  1. ZÍTEK, Petr. Nakupování a smlouvání. In: Turecko v detailech [online]. Cestování, Inc. ©2005-2016 [cit. 27.5.2019]. Dostupné: Turecko v detailech
  2. URBIŠOVÁ, Julie. Turecké trhy. In: Cestování [online]. Plus Rozhlas, Inc. ©1997-2019 [cit. 27.5.2019]. Dostupné: Turecké trhy
  3. VOLKER, Melanie. Street Market Smarts: Tarihi Salı Pazarı (Göztepe, Kadıköy). In: Street Market Smarts [online]. yabangee, Inc. ©2019 [cit. 27.5.2019]. Dostupné: Market series

Vzít si turka

Jak říká jisté přísloví – jiný kraj, jiný mrav – což se vztahuje i na takový sváteční obřad, jakým je svatba. Svatba má pro obyvatele Turecka jiný význam než pro Čechy a Slováky. Samozřejmě, zvyky a tradice se v Turecku liší podle lokality i podle toho, jak moderní daná rodina je. Lze ovšem říci, že se obecně v Turecku pokládá na svatební obřad mnohem větší důraz než u nás. Na předmanželské vztahy je tam totiž nahlíženo mnohem striktněji a je nemyslitelné, aby spolu pár žil před svatbou. Svatba je také rituálem toho, že se dítě postaví na vlastní nohy a je na něj nahlíženo jako na plnohodnotného člena rodiny.

V tradičnějších rodinách schvalují matky svým synům nevěsty po tom, co si je prohlédnou v tureckých lázních zvaných Hamam. Po zasnoubení, které se moc neliší od toho našeho, se to tom obeznámí rodiče a dojde k vzájemnému seznámení. Součástí této události je, že otec ženicha požádá otce nevěsty o ruku jeho dcery pro jeho syna. Této žádosti se říká „kiz isteme“ a slibu, který vznikne po souhlasu se říká „soz“. Součástí této tradice je i obřad pití kávy. Kávu přpravuje většinou budoucí nevěsta, čímž se prokazuje jako správná hospodyňka. Avšak než kávu svému milému přinese tak ji dosolí. Ženich by měl prokázat svou schopnost stát při boku své ženy a kávu vypít bez jakýchkoliv poznámek.

Po nějakém čase následují zásnuby, kterých se účastní rodiny, známí a sousedi. Turci holdují spíše oslavám ve velkém. Zvykem je, že se zásnuby konají v rodném městě nevěsty a platí je rodina nevěsty. Svatebnímu obřadu ještě předchází něco jako turecká verze holčičí rozlučky se svobodou. Říká se jí „kına gecesi“, neboli hena večer, protože si obvykle tuto noc dívky zdobí ruce oranžovou henou.

V Turecku je velký rozdíl mezi náboženským a civlním obřadem. Civlní je základní, odehrává se na úřadě a bez něho není svatba oficiálně platná. Ten tradiční náboženský posvěcuje „imám“ a rodiče snoubenců na ní uzavírají smlouvu o tom jak velké bude věno.

Po samotné svatbě nevěsta opouští svoji rodinu a kamarádky a odchází bydlet se svým novomanželem. Velký vliv na chování ženicha má jeho rodina. Velký počet žen co se přiženila do Turecka velmi doporučuje, aby se česká „zájemkyně“ nejdříve seznámila s jeho rodinou. Později bude mít prý především vliv na zahalování právě jeho rodina. Od manželky se většinou očekává, že bude pracovat na domácnosti a vychovávání dítěte a muž bude obstarávat obživu.

Toto všechno jsou ale pouze různé stereotypní chování. Svatba i pozdější soužití s manželem se velmi liší třeba podle regionu. Samozřejmě také je každý Turek jiný. Podle některých je svatba v Turecku stejná jako všude jinde na světě. Nejdůležitější je aby si byla žena jistá, že může být s danou osobou šťastná.


Spropitné v Istanbulu (Turecku)

Nechávat drobnou peněžní odměnu v restauracích, kavárnách i hotelech jako výraz díku je zvykem a slušností po celém světě. Nejinak je tomu i v Istanbulu. Na rozdíl od většiny evropských zemí se však v Turecku spropitné mnohdy přímo očekává a jeho nezaplacením vyjadřujete svou nespokojenost s poskytnutou službou. Kdy, jak a kolik tedy máte platit?

Spropitné v Turecku, transferwise.com

Základní informace

Pro začátek se hodí vědět, že v Turecku a dalších muslimských zemích se spropitnému říká bakšiš. V muslimské kultuře je dělení se a odměňování samozřejmé, jedná se o základní společenské pravidlo. Pod označení bakšiš proto kromě běžného oplácení protislužby spadají i příspěvky pro poutníky, chudé a žebráky. Chcete-li být zdvořilí, na odměny lidem, kteří k Vám byli milí a něco pro Vás udělali, byste rozhodně neměli zapomínat.

Jakékoliv spropitné, které necháváte, nechávejte spíše v hotovosti, nejlépe v turecké měně (tzv. turecká lira, TRY) a ideálně rovnou člověku, kterému náleží. Pokud platíte v restauraci kartou, nechte si proto stranou drobné a dejte je číšníkovi přímo na ruku.

Občerstvení a ubytování

Spropitné za občerstvení je podobné jako u nás, tedy zhruba 10% z celkové ceny. V lepších restauracích se pak tato částka zvyšuje až na 15%, naopak u pouličního jídla je dostačujících i 5%. V hotelech se běžně při odjezdu nechává na recepci 20–50 TRY, personálu se nechává zhruba 3–7 TRY, pokojským obvykle denně na posteli, portýrům při pomoci se zavazadly.

Jak v hotelech, tak v restauracích se často nachází kasičky s nápisem tips (tj. spropitné v překladu z angličtiny). V případě, že jste byli se službami spokojeni, můžete zde přihodit několik drobných.

Doprava

Pokud během cestování použijete dolmuş – sdílené taxi – nebo minibus, spropitné platit nemusíte. U taxi stačí pouze zaokrouhlit cenu nahoru, když vám ale řidič pomůže se zavazadly, měli byste ho odměnit, podobně jako nosiče na letišti. Ti jsou zvyklí na 2–3 TRY za kufr.

Rekreace a prohlídky

Pakliže si dopřejete hamam, proslulé turecké lázně, masérovi či masérce náleží zhruba 10–20% z ceny. Když odcházíte, povětšinou se s vámi personál přijde rozloučit, přičemž očekává bakšiš. Výslednou částku si pak rozděluje mezi sebou, jestli tak chcete odměnit jednotlivce, raději si zjistěte jeho jméno na recepci.

Průvodcům a řidičům okružních jízd přidávat nemusíte, přesto na spropitné čekají. Pokud je tedy chcete ocenit za jejich služby, většinou dostávají zhruba 20–30 TRY na den za celou skupinu.

Nevyžádané služby

Může se stát, že Vám bude nabídnuta služba, o kterou nestojíte, například muzikanti hrající u stolu v restauracích, samozvaní nosiči nebo lidé nabízející ubrousky na záchodech. V takovém případě není neslušné zdvořile odmítnout, určitě byste si ale neměli nechat pomoct a pak nezaplatit.


Zdroje

BROSNAHAN, Tom. Tipping in Turkey. In: Turkey Travel Planner [online]. Travel Info Exchange, Inc. ©2002-2019 [cit. 6.4.2019]. Dostupné: turkeytravelplanner.com

AIDYN, Barbora. Turecko – země skvělého jídla, bohaté historie a milých lidí. In: TravelBible [online]. 25.1.2017 [cit. 6.4.2019]. Dostupné: tracelbible.cz

Savour Turkey. Pět správných způsobů, jak platit spropitné v Turecku. In: Savour Turkey [online]. SavourTurkey.com ©2019 [cit. 6.4.2019]. Dostupné: savourturkey.com

Wikipedie. Spropitné. In: Wikipedie [online]. 28.2.2019 [cit. 6.4.2019]. Dostupné: wikipedia.org

The Istanbul Insider. How Much and When to Tip in Istanbul. In: The Istanbul Insider [online]. The Istanbul Insider. © 2011–2019 [cit. 6.4.2019]. Dostupné: theistanbulinsider.com

Property Turkey.com. A beginner’s guide to tipping in Turkey. In: Property Turkey [online] Property Turkey Limited. ©2019 [cit. 6.4.2019]. Dostupné: propertyturkey.com

Tipping In Istanbul. In: Who To Tip [online]. Richard Powell. © 2014 [cit. 6.4. 2019] Dostupné: whototip.net

Turecko a koberce

Turecké koberce, také často nazývané anatolské (podle oblasti kde byly vyráběny) jsou vážené po celém světě, a to především kvůli tomu že jsou ručně tkané a opravdu kvalitní. Většina koberců na které však na tureckých tržištích narazíme není dělána ručně, ale strojem. Rozpoznat jdou naštěstí velmi snadno – ručně dělané koberce mají na spodní straně speciální uzlíčkovou strukturu, díky které jednotlivá vlákna v kobercích drží, takže když za nějaké vlákno zatáhneme, koberec tím neponičíme. To ty strojově vyráběné vlákna uvolňují velmi snadno.

turecký koberec

VÝROBA A MATERIÁLY

Koberce jsou vyráběny z vlny, hedvábí, či kombinace těchto dvou vláken. Jednotlivá vlákna jsou barvena přírodními barvivy, na které má každý výrobce svůj tajný recept. Z obarvených vláken pak ženy tkají, u tkaní však mohou strávit pouze maximálně 2 hodiny denně, aby si nezničily zrak (uzlíky jsou velmi malé a musí se na ně koukat s lupou, obzvlášť na hedvábných kobercích – nejjemnější má 625 uzlíků na centimetru čtverečním). To, že se vlákna z ručně tkaných tureckých koberců neuvolňují zapříčiňuje právě tzv. „gordický uzlík“.

Na kobercích jsou nejčastěji vyobrazované nějaké geometrické obrazce – v islámské kultuře bylo zakázáno vyobrazovat postavy či zvířata. Tyto ornamenty se liší nejvíc podle oblasti kde byl koberec vyroben a spolu s různými recepty na míchání barev způsobují že je každý jedinečný. Zajímavé také je, že na každém ručně dělaném koberci musí být minimálně jedna chyba, protože podle Islámu pouze Alláh je dokonalý a bylo by neuctivé stavit koberec na jeho úroveň.

Pokud vás zajímá víc přímo k výrobě koberců, můžete se podívat na tato videa:


HISTORIE TURECKÝCH KOBERCŮ

Jedny z prvních tureckých koberců jsou již z 13. stol. (nejstarší z města Konya, které bylo po dlouhou dobu centrem pro ruční vyrábění koberců). Největším rozvojem prošly turecké koberce mezi 16. a 17. stol., kdy začaly být porovnatelné s koberci perskými (také ručně dělanými). Ruční výroba koberců byla velmi ovlivněna také Řeky, kteří byli za svého času v tomto oboru údajně až velmocí.

HODNOTA KOBERCŮ

V Turecku se bohatství neměří na peníze, ale na koberce. Čím má koberec větší koncentraci uzlíků na centimetr čtvereční, tím větší má hodnotu. Levnější ručně tkané koberce o velikosti cca 300×300 cm stojí mezi 60 000 – 200 000 Kč, zatímco imitace z továren podobné velikosti něco málo přes 2 000 Kč. Cena koberců se však také mění podle smlouvání, pokud chcete nakoupit co nejlevněji, musíte projevovat nezájem a na tržiště byste měli jít pokud vůbec nemáte v plánu nakupovat. Pokud jdete na tržiště s tím že si nějaký koberec koupíte, prodavač to pozná a vydře z vás velké peníze.

PŘÍJEMNÝ A FÉROVÝ OBCHOD S KOBERCI:


zdroje

  1. Turkish carpets (Anatolian carpets) [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: https://www.carpetencyclopedia.com/styles-origin/turkish-carpets
  2.  Turecké tkané koberce aneb na čem létal Aladin? [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: https://www.travelmag.cz/turecke-tkane-koberce-aneb-na-cem-letal-aladin/
  3. Anatolian rug [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anatolian_rug
  4. Jak se kupuje turecký koberec [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: http://www.jarosovi.cz/jak-se-kupuje-turecky-koberec/

Smlouvání při nakupování

Turecko patří rozhodně mezi země, kde nakupování není pouhým znuděným procházením mezi obchůdkama. Díky temperamentu místních lidí patří právě nakupování mezi vzrušující a zábavné činnosti, na které rozhodně nezapomenete. Pokud se tedy vydáte na hon za úlovkem krásného tureckého zboží, vydejte se určitě ráno, kdy se vám prodejci budou moci nejvíce věnovat a jelikož turečtí obchodníci věří, že první zákazník je jim seslán od bohů, aby jim přinesl štěstí a radost do celého dne, je tedy velmi pravděpodobné, že s nimi uzavřete velmi dobrý obchod. V Turecku je smlouvání jakousi tradicí, kdy díky ní nemusíte získat pouze dobrou cenu u potravin či drobných předmětů, ale také u ceny hotelového pokoje, ceny za cestu taxi službou, ceny auta, drahých koberců atd…

Smlouvání se v Turecku tedy rozhodně vyplatí.

Foto: www.zaletem.cz

Představa o ceně.

Dříve než začnete se smlouváním, předem byste měli znát cenu daného zboží aspoň z tří různých obchodů, abyste věděli, v jakém průměru se cena pohybuje a do jaké míry je hodno s obchodníkem smlouvat.

Tvář hráč pokeru.

Pokud naleznete zboží, které na Vás udělalo dojem, zkuste si ponechat vážnou tvář a nad předmětem se příliš nerozplývat a nepůsobit nadmíru nadšeně. Je tedy velmi dobré, pokud si k danému předmětu zvolíte i jiný a poptáte se i na jeho cenu a to tak, abyste příliš nedávali najevo svůj zájem, aby se i ze strany obchodníka na Vás nezačala upoutávat pozornost a kvůli svému velkému nadšení neodešli se zbožím za neférovou cenu vůči Vám.

Více zboží, vetší sleva.

Pokud jste si s výběrem zboží jistí, je velmi výhodné si předmětů vybrat více, jelikož poté docílíte daleko větší ceny, než-li pouze za jednu věc a obchodník Vám ji i mile rád dá.


Zdroje

  1. Nákupy a smlouvání. Turecko v detailech [online]. Copyright © 2005 [cit. 27.05.2019]. Dostupné z:turecko.vdetailech.cz
  2. Jak správně smlouvat v Turecku?. HOME | Luxusní Turecko – nejlepší hotely v Turecku [online]. Copyright © 2014 Copyright Snail Travel International a.s. [cit. 27.05.2019]. Dostupné z: luxusni-turecko.com