Turecké školství
První úrovní tureckého školství je tzv. „primary education“. Tato úroveň vzdělávání je povinná pro všechny občany. V prvních třech letech primary eduacation se děti učí turečtinu, matematiku, cizí jazyky a tzv. Hayat Bilgisi, což můžeme doslovně přeložit jako životní znalosti. V čvrtém ročníku jsou ale „životní znalost“ zaměněny s sociálními vědami. Předměty jako matematika, turečtina, cizí jazyky a sociální vědy už poté zůstávají po celou dobu studijí, jen v osmém ročníku se místo sociálních věd vyučuje turecká historie revoluce a kemalismus. Aby se zamezilo rozdílům mezi bohatými a chudými studenty, tak ve většině „primary schools“ mají žáci školní oblek.
Druhou úrovní je tzv. „secondary education“. V této úrovni jsou povinné čtyři roky. Mohli bychom jim říkat jednoduše střední školy, jelikož i v Turecku se nazývají Lise, tedy lyceum. Většinou bývají placené státem, ale mohou se najít i soukromé školy. Mají za úkol připravit studenty na vyšší vzdělávaní a dát žákům alespoň minimální kulturní vědomosti, schopnosti řešit sociální problémy apod. (http://www.allaboutturkey.com/education.htm)
S „secondary education“ přichází i jistá kontroverze, tato kontroverze se týká například tzv. İmam Hatip school. Tyto školy byli založeny, aby z nich vycházeli İmámové. Jednoduše řečeno jde o náboženské školy. Např. v jedenáctém ročníku se žáci přestávají učit matematiku, fyziku, chemii, biologii, nebo zdraví, přestávají se tedy učit vědní předměty. Z obecně uznávaných předmětů jim tedy od 11. ročníku zůstávají jen předměty jako turečtina, turecká literatura, historie moderního turecka, angličtina a trocha filosofie. Místo vědních předmětu mají předměty jako Korán, profesionální Arabština, základní náboženské studie, životy proroků, islámské právo, interpretace Koránu apod. (Rozvrh školy)
Např. Kenan Cayir, professor sociologie na Istanbulské Univerzitě, říká, že toto školství může mít pozitivní vliv a spojovat moderní dobu s náboženstvím a turecký sekularismus s ateismem. Hlavní namítka proti výběru absolventů z Imam Hatip škol pocházela z TÜSIAD (Asociace tureckých průmyslníků a podnikatelů). Z jejich výzkumu vyšlo, že 32% z absolventů tohoto vzdělávání se rozhodlo pro studium právnické fakulty. Jejich zprávy poté došly k závěru, že vzhledem k zásadním rozdílům ve výchově byli absolventi Imam Hatip nevhodní pro jakoukoliv veřejnou funkci. (https://en.wikipedia.org/wiki/%C4%B0mam_Hatip_school#Criticism)
Zdroje:
Education in Turkey [online]. Wikimedia [cit. 2019-06-03]. Dostupné z : https://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Turkey
BURAK,Sansal,1996–2019, a certified professional tour guide in Turkey. Education system in Turkey. Dostupné z : www.allaboutturkey.com
İmam Hatip school [online]. Wikimedia [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/İmam_Hatip_school.htm