Bospor

Bospor je úzký, přírodní průliv mezi Marmarským a Černým mořem, který se nachází v severozápadním Turecku. Po obou jeho březích se v jižní části rozkládá město Istanbul. Oba břehy jsou dobře zalesněné a jsou posety vesnicemi, letovisky a jemnými rezidencemi či vilami. Je to nejužší průliv světa používaný pro mezinárodní plavbu a spolu s Dardanely tvoří turecké úžiny. Zároveň je také součástí kontinentální hranice mezi Evropou a Asií.

Bospor, zdroj: pixabay.com

Základní informace

Průliv je 31,5 kilometrů dlouhý, v nejužším místě široký 700 metrů. Maximální hloubka je 186 m., nejmělčí naopak 13 metrů. Název průlivu je odvozen od řeckého slova Bosporos. To je složenina slov Bous – kráva a Poros – brod, tedy Kravský brod.

Bospor, zdroj: pixabay.com

Využití

Díky průlivu je Istanbul považován za jednu z nejvýznamnějších dopravních a obchodních křižovatek. V dnešní době je Bospor důležitý pro transport ropy, která se exportuje z Novorossijska a dalších přístavů do západní Evropy a USA. Během roku zde propluje až 53 000 lodí. Velká frekventovanost tak přispívá k poměrně častým dopravním nehodám, jejichž hlavní příčinou jsou však především silné proudy, jejichž rychlost se pohybuje meti 2,5 až 7 km/h. Mezi lety 1953–2002 se zde stalo 461 lodních nehod. K velké katastrofě došlo v březnu roku 1994, kdy se kyperský tanker Nassia, který přepravoval 560 000 tun ropy z Ruska do Itálie, střetl v severní části průlivu s lodí Ship Broke a do moře se tak dostalo 20 000 tun ropy.

Historie

Bospor byl vždy významným strategickým místem. V roce 667 př. n. l. zde kolonisté z řecké Megary založili město Byzantion a měli tak možnost kontrolovat veškerý obchod s Černomořím a do značné míry i mezi Evropou a Asií. Během řecko-perských válek město obsadil perský král Dareios 1. Následně, při tažení proti Skytům nechal podle Hérodota přes průliv postavit z lodí provizorní most, přes který údajně přešlo kolem 700 000 mužů jeho armády.

Bospor, wikimedia.org

Podvody v Istanbulu

Nejhorší podvod, páchaný v Istanbulu na turisty probíhá následovně. Na ulici vás osloví přátelský muž, který s vámi nejdříve naváže zdánlivě neškodný rozhovor. Ptá se odkud jste a jak se živíte. Už těmito otázkami však mapuje vaši potencionální finanční situaci. Následně vás vezme například na pivo do nějakého klidnějšího podniku. Když už jste ve správné náladě a muž z vás vycítí, že z jeho strany neočekáváte žádné nebezpečí, zeptá se, jestli nemáte chuť pobavit se v dobrém nočním klubu. Protože jste v náladě a nadšeni z nového místního přítele, tak souhlasíte. Poté už to jde ráz na ráz. Váš nový přítel vás prvně ujistí, že první rundy jdou na jeho účet a následně buď odejde na záchod a už se z něj nevrátí, nebo když dojde na platbu, tak odmítá přiznat, že vás chtěl pozvat. Samotný účet je to, co vám vyrazí dech. Klub si totiž bude účtovat za pití nehorázné částky. Jako v případě studenta v dokumentu Scam City, který platil za účet více než 100 euro, tedy asi 20 euro za jedno obyčejné pivo. Pokud člověk není ochotný (nebo dokonce schopný) tak vysokou částku zaplatit, nastoupí na něj urostlá bezpečnostní ochranka klubu. Ta vás ráda doprovodí k nejbližšímu bankomatu a v případě potřeby nemá problém ani s fyzickým zastrašováním. Samotný dokument popisuje tento podvod ještě podrobněji. Výše popsaný podvod je typický hlavně v okolí ulic Taksim, Aksaray a Beyazit.

Další podvody jsou spojeny s bankovkami. Malé hotely například nejdříve uvedou ceny nejprve v tureckých lyrách a když přijde na placení, začnou vás přesvědčovat o tom, že ceny byly od začátku uvedeny v eurech. Na další podobný podvod lze narazit na ulici, když s vámi někdo chce vyměnit dvoueurové mince v komínku za bankovku. Háček je v tom, že dvě eura jsou pouze první mince, následující peníze v komínku budou pravděpodobně mince jedné lyry, které se dvou eurovým na první pohled podobají. Taxi služba by mohla být kapitola sama o sobě, co se ale týče bankovek a jejich hodnoty, doporučuje se, neplatit taxikářům velkými bankovkami. Může se totiž stát, že řidič udělá prudký pohyb a najednou bude držet v ruce jinou bankovku, než tu kterou jste mu dali. Také se může pokusit vrátit vám „omylem“ špatně, takže i to je důležité si kontrolovat.

Poslední podvod který zmíním na vás může zkusit pouliční čistič bot. Muž, se vším náčiním v ruce, vás předejde na ulici a najednou mu upadne kartáč. Dělá, že si toho nevšiml a čeká na vaši iniciativu. Když mu kartáč zvednete, nabídne vám vyčištění bot. Pokud však očekáváte, že je to pouze protislužba, tak se mýlíte. Po vyčištění po vás muž bude žádat peníze, když mu je odmítnete dát, bude velmi nepříjemný. Zde je video, na kterém jde podvod hezky vidět.


Zdroje

  1. Jak přežít v Istanbulu: podvody [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné z: http://www.eurovikendy.info/istanbul/jak-prezit-v-istanbulu-podvody/
  2. Scam City S01E07 Instanbul [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné z: https://www.dailymotion.com/video/x2r3qun
  3. Shoe Shine Scam Artist [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=N4wdc9A6LqU

Turecké trhy a Sali Pazari Göztöpe Kadikoy

Trh se v Turecku řekne „pazar“. Má dlouhou tradici. Každý den v týdnu jsou trhy na jiném místě. Turci tady nakupují čerstvou zeleninu a ovoce, které bývají až třikrát dražší v supermarketech. Otevírají se již brzy ráno a trvají do večera. Ráno se s Turky uzavírají obchody nejlépe. Věří, že první zákazník jim byl seslán Bohy a přináší jim štěstí na celý den. Většina trhů má zajištěnou dopravu autobusem zdarma, který rozváží zákazníky po celém městě. Trhy jsou rozděleny na různé části podle typu zboží. Dají se tam sehnat nejen nejrůznější potraviny, ale i oblečení, nádobí, vinylové desky, knížky, věci z druhé ruky a všechny různé kuriozity, třeba například vany.

Turecko v detailech, yabangee.com

KADIKOY SALI PAZARI

Tarihi sali pazari, gezilmesigerekenyerler.com

Jedním z největších trhů je Kadikoy Tarihi Sali Pazari. Nachází se v asijské části Istanbulu a není tak „profláklým“ turistickým místem, jako například Velký Bazar. Chodí sem především místní, a tak má dosud nenarušenou pravou tureckou atmosféru. Otevírá v úterý a v pátek. Každý den nabízí jiné druhy zboží. V úterý je to spíše jídlo a v pátek tu najdete více oblečení. Ceny jsou tu levné a ještě levnější po 4 až 5 hodině, kdy jsou ohlášeny akşam fiyatları (večerní ceny). Některé části tohoto trhu jsou zastřešené a tak turecké nakupování nekončí ani s deštěm.

Pazar, gezilmesigerekenyerler.com

 

Turecko v detailech, gezilmesigerekenyerler.com

KDE JE SALI PAZARI KADIKOY?


ZDROJE:

  1. ZÍTEK, Petr. Nakupování a smlouvání. In: Turecko v detailech [online]. Cestování, Inc. ©2005-2016 [cit. 27.5.2019]. Dostupné: Turecko v detailech
  2. URBIŠOVÁ, Julie. Turecké trhy. In: Cestování [online]. Plus Rozhlas, Inc. ©1997-2019 [cit. 27.5.2019]. Dostupné: Turecké trhy
  3. VOLKER, Melanie. Street Market Smarts: Tarihi Salı Pazarı (Göztepe, Kadıköy). In: Street Market Smarts [online]. yabangee, Inc. ©2019 [cit. 27.5.2019]. Dostupné: Market series

Demografie Istanbulu

plno lidí XD
zdroj: https://kosovapost.net/ky-eshte-vendi-qe-ka-mbi-80-milione-banore/

Istanbul je největším, ovšem ne hlavním městem Turecka. S jeho téměř 15 miliony obyvatel jde o největší evropské město (pokud ho jsme ochotni za evropské považovat), další následující města jsou: Moskva (13milionů), Londýn (9 milionů) a Petrohrad (4 miliony). Aktuální počet jeho obyvatel je 14,967,667, což je více než má celá Česká republika. Jeho velikost se rapidně zvětšila až v posledních letech, ale jeho populace byla vždy obrovská (o prvenství se přetahoval i se samotným Římem a v roce 500 n.l. ho definitivně přesáhl). V takto velkém městě je i přes jeho velkou rozlohu velká hustota obyvatelstva a to 2,523 lidí na kilometr, což je skoro polovina než v Praze (4,600). Nejlidnatější je ale část asijské části, Üsküdar. Přesto, že je Istanbul jedno z „nejmezinárodnějších“ míst Turecka a přes jeho obrovský počet obyvatel, zdejší obyvatelstvo tvoří jen z 28% národnostní menšiny. Přičemž největší menšinou je samozřejmě ta Kurdská. Kurdé zde žijí přibližně v počtu 3 milionů obyvatel, což se může člověku z Čech zdát jako celkem dost na město kde je tak malé procentuální zastoupení menšin. Dále zde žijí Židé, Asyřané, Řekové a Arménci. Počty těchto menšin ale stále upadají. Většina Řecké menšiny zmizela při pogromu roku 1955, ostatní menšiny zaznamenaly největší pokles v období 1. světové války. Největší procentuální nárůst zažíval Istanbul v 80. letech, kde se pohyboval i okolo 5 procent za 5 let. Dnes už je to „jen“ 1 procento

graf
graf menšin, zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ethno_religious_groups_Istanbul.png

Zajímavosti

  • Evropská část má více obyvatelstva, což je způsobeno především tím, že tato část byla vždy centrem obchodu a průmyslu.
  • Evropská část má dvojnásobek autobusových linek než Asijská, zatímco ta má dvojnásobek linek vlakových.
  • Jen 5 milionů obyvatel žije na Asijské straně (35%) a na evropské zbylých 10 milionů (65%).
  • Poměr mužů a žen v Istanbulu je 50,1% ve prospěch mužů.
  • Celých 84,2% obyvatel Istanbulu se narodilo jinde.

Zdroje

  1. World Population Review: Istanbul Population 2019. World Population Review [online]. 2019 [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: http://worldpopulationreview.com/world- cities/istanbul-population/
  2. Turkey’s demography: The colorful population of Istanbul. World Population Review [online]. 2018 [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: https://istanbul.com/city-life/turkeys-demography-the-colorful-population-of-istanbul.html
  3. Istanbul: demographics. Wikipedia.com [online]. 2019 [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Istanbul#Demographics
    Istanbul in numbers: Demography. Wikipedia.com [online]. 2019 [cit. 2019-06-03]. Dostupné z: http://www.greatistanbul.com/numbers.html